Úvod

Naši chovatelskou stanici  IMARION QUEEN FCI jsme založili v roce 2022. Plemeni Rhodéský ridgeback jsme propadli ale už od roku 2015. Žijeme v jižních Čechách u těch nejkrásnějších rybníků okolo Kardašovy Řečice spolu se třemi úžasnými ridgebacky. Tento kraj kříží spousta řek a říček, které obklopují husté lesy a rozlehlé louky. Tato místa si užívají  naši zrzouni s námi každý den.

 

 

Vlastního pejska jsem si přála už jako malá holka. Mamka mi ho nepovolila a tak jsem několik let jezdila ke kamarádce na zahradu, kde jich bylo dost. Se zvířátky všeho druhu jsem začala už na základní škole. Od pakobylek, po křečky, morčata, myši aj. V osmé třídě se maminka rozhodla, že mi povolí psa – německého ovčáka Rexe. Jenomže po třech měsících se mamince naskytla možnost odstěhovat se z našeho začouzeného Chomutova do jejích vysněných jižních Čech. Byla to akce kulový blesk, teď nebo nikdy. Ale podmínka do nového bytu byla bez psa!  A tak jsme museli Rexíka s velmi těžkým srdcem vrátit. Probrečela jsem několik týdnů, s mamkou nemluvila několik měsíců. Byla to zrada.

 

Po pár letech se svým manželem jsem si pořídila britského kocourka a kočičku. Jmenovali se Bony a Amálka. Myslím, že měli nádherný život. Pár let v paneláku, ale většinu života v našem rodinném domě, kde se poté skamarádili i s našima zrzkama. Bonďa se dožil krásných 19,5 let a Amálka 18,5 roku. Bonďu dostal náš první syn Zdenda, když šel do první třídy a Amálku dcera Verunka za dva roky. Před 16 lety se nám narodil třetí syn Honzík a dostal třetího kocoura Micina. Původně jsme si šli pro holku Micku a za pár dní z ní byl „on“ Micin. A ten úplně splňuje pořekadlo, že kočka má 9 životů. Ještě mu zbývají asi dva. Tak ať tu s námi ještě dlouho vydrží. 

 

Před 22 lety jsem byla na své první výstavě psů v Českých Budějovicích jako „divák“. A tam to všechno začalo. Našla jsem kruh s ridgebacky a seděla tam na trávě u kruhu, kde jsem hltala tu jejich krásu, ladnost pohybu a ty majestátné hlavy!  Bylo rozhodnuto, jen to doladit doma…Uběhlo pár let než nastaly vhodné podmínky. Psal se rok 2015, leden a už drnčel telefon u Markéty Novákové (chovatelská stanice Z Valdštejnských lip) v Jičíně.  3. března se nám tam narodil Baki. Kouzlo tohoto plemene udělalo své a přibyli ještě Imari a naše raketa Eileen.

 

 

Baki je náš  zrzounek s tou nejmilejší  povahou. Jako první RR byl nestandardní, což nám vůbec nevadilo, protože jej milujete takového jaký je. Netrvalo dlouho a z té samé stanice jsme si přivezli Imariho. Standardního sebevědomého kamaráda pro Bakouška. Poté jsme se vrhli na výstavy, posbírali pár úspěchů a uchovnili ho.

 

Po pár letech jsme si řekli, že je doma místa ještě dost a rozhodli jsme se, že si pořídíme fenku  a budeme se věnovat vlastnímu chovu. Eileenku jsme si přivezli ze Švédska z CHS Ave Caesar od Eleny Johansson. Na tuto cestu pro našeho hnědonosého andílka nikdy nezapomenu. Náročná cesta v náročné době do tak nádherného kraje Švédska. Eila je hnědonosá dáma do každého počasí. Miluje pohyb, coursing a plavání. Musím poděkovat své rodině, že za ty roky projevili velké množství tolerance a po dlouhá léta s námi mohou žít i  naši zrzounci. Děkuji svému manželovi, ve kterém mám maximální oporu a můžu se na něj ve všem spolehnout.